Historie a současnost Historie a současnost




ŠpendlíkHISTORIE A SOUČASNOST ŠKOLY

„Ve III. čtvrtletí bylo třeba přikročiti i ke známce 4. stupně chování. Žákovi M. za svévolné zapálení dřevité vlny v suterénu.“

(školní rok 1958/1959)

60 LET EXISTENCE ŠKOLY JE DOBA, KTERÁ SI ŽÁDÁ KRÁTKÉ ZAMYŠLENÍ A OHLÉDNUTÍ ZPĚT.



ČERNOVICE

Černovice se nacházejí v jihovýchodní části Brna. Sousedí s Komárovem, Ráječkem, Juliánovem, Židenicemi, Slatinou a Černovičkami. Na západě jsou ohraničeny tokem řeky Svitavy společně se souběžnou železniční tratí Brno-Trienčanská Teplá lemovanou kolonií zahrádek. Význačnou mokřadní a vodní flóru a faunu nalezneme v Černovickém příkopu pod železničním náspem vzniklým odebráním materiálu pro jeho stavbu. A jak vznikl vlastní název Černovice?

Může být odvozen od osobního jména Črn, Črna nebo Čern nebo od jména zakladatele, případně prvního majitele. Jistá pravděpodobnost vzniku názvu je spjata se jménem velmi bohatého brněnského měšťana Ulricha Schwarze zvaného Niger nebo také Černý. Možnost vzniku názvu dává taktéž barva okolní půdy vyznačující se vysokou úrodností. S určitostí lze konstatovat, že Černovice byly obcí původně českou, postupně poněmčovanou povoláváním německých osadníků prostřednictvím kartuziánského kláštera.


ZÁKLADNÍ ŠKOLA (1955–2004)

  • 47. osmiletá střední škola v Brně-Černovicích na Řehořově ulici vznikla rozdělením 36. osmileté střední školy na ulici Štolcové vlastně již 1. září roku 1954. Protože se pro ni ale nová budova teprve stavěla, sídlila ve školním roce 1954/1955 na třech různých místech.
  • Vyučování ve stávající budově navržené J. Prokopem a postavené nákladem 6 milionů Kčs bylo zahájeno až 1. září roku 1955. Jednalo se na tehdejší poměry o školu velice moderní, vzdušnou a prosvětlenou.
  • Jak se dovídáme z denního tisku, ani této stavbě se nevyhýbaly komplikace a ještě po slavnostním otevření se za plného provozu dokončovaly mnohé práce. I žáci pomáhali, například se stěhováním školních lavic a židlí do svých tříd.
  • Postupem času se díky práci rodičů, učitelů i žáků ve volném čase škola stále zvelebovala a zkrášlovala. Pomocnou ruku přiložili k dílu i zaměstnanci patronátního závodu 1. Brněnské strojírny, závodu Klementa Gottwalda.
  • Jisté rozdíly mezi tehdejší a současnou školní výukou by dnešní žáky jistě vyděsily, např. závěrečné zkoušky. Těmi končil povinnou školní docházku každý žák 8. třídy až do roku 1958. Po jejich složení téměř polovina žáků nastupovala rovnou do zaměstnání.
  • V 50. letech velmi intenzivně spolupracovali rodiče a samotní žáci na úpravách školy a jejího okolí – školního hřiště a pokusného políčka. Jen během 1. roku existence školy odpracovali rodiče 1180 dobrovolnických hodin. Pouze s jejich pomocí byl například možný vznik parku na ulici Řehořova
  • A pracovali také samotní žáci. Například ve školním roce 1958/1959 věnovali dobrovolným brigádám 10 576 hodin.
  • Začátkem roku 1960 z iniciativy tehdejšího ředitele školy F. Jaška přišla taková malá revoluce. Strohé a uniformní šedé školní třídy se změnily na barevné, podnětné a útulné místo vybízející k odhalování tajů okolního světa. Naše škola byla první v Československu, která s tímto nápadem, přišla. Pod názvem „socialistické učebny“ byl tento, dnes bychom řekli projekt, mnohokrát prezentován v denním tisku. Desítky škol z celé republiky jsme tehdy inspirovali.
  • Poklidnou atmosféru školy jen tu a tam rozvířila nevšední událost, jako 27. března roku 1980. Tehdy při výkopových pracích na plynovodu za budovou školy nalezli pozorní žáci 6. třídy asi 70 cm dlouhý kel mladého mamuta. Ten sem v dávných dobách přinesla řeka Svitava. Sice putoval do sbírek pavilonu Anthropos, ale spolu s jeho nálezci se ho podařilo zachytit na fotografii.
  • Od roku 1955 prošly školou tisíce dětí, které navštěvovaly 1.– 9. ročník, v některých letech 1.– 8. ročník. Mnoho školních let sem speciálními školními autobusy jezdily i děti ze Slatiny, Vinohrad a Líšně.
  • V průběhu 60. let se změnilo několikrát i zaměření školy a obsah výuky. V 50. a 60. letech se výuka zaměřovala na praktické vyučování, v 70. a 80. letech se hodně pozornosti věnovalo celodennímu výchovnému systému, jehož součástí byl i školní klub pro žáky 2. stupně. Od roku 1993 se ve škole zavedla rozšířená výuka angličtiny od 3. postupného ročníku. Již v 80. letech byla zřízena počítačová učebna jako na jedné z prvních základních škol v Brně. Nedílnou součástí školy byla od počátku i školní družina.
  • Do života školy nepatří jen doba strávená přímo ve vyučování, ale i společné chvíle prožité na školních výletech a při mimoškolní zájmové činnosti. Ti starší si jistě rádi vzpomenou na zájezdy na Slovensko, výlety do Prahy, lyžařské výcvikové kurzy v Jeseníkách, školy v přírodě na Vysočině, prázdninový tábor pořádaný školní družinou i PO SSM. Mnozí prožili hezké chvíle při nácviku divadelních představení, když v letech 1958–1971 hráli pro děti a rodiče pohádky, např. Princeznu se zlatou hvězdou na čele, Sněhurku a sedm trpaslíků, Popelku a jiné. Stejně tak v 80. letech bylo úspěšné představení Zlatovlásky. A co teprve školní besídky, které byly tradicí školy v 80. i 90. letech až do roku 2000.
  • Nemůžeme také ne-vzpomenout na tisíce hodin strávených v tělocvičně a na hřišti při nácviku spartakiád, na chvíle strávené v různých zájmových kroužcích, např. v kroužku dramatické výchovy, výpočetní techniky, keramickém kroužku, sborovém zpěvu, turistickém kroužku, hře na flétnu, působení v ŠTJ Zdar i Sokole Brno IV a ještě mnoho dalších akcí.
  • Asi nikoho nepřekvapí, že jedním z velmi oblíbených byl kroužek automodelářský, vedený jedním z rodičů panem Grmelou. Vždyť, který kluk by odolal autodráze velikosti celé školní třídy? Domníváme se, že ani dnes vůbec žádný.
  • „Záškoláctví některých žáků bylo tak závažného rázu, že žačka A. H. nebyla klasifikována, protože do školy nepřišla téměř vůbec.“

    (školní rok 1964/1965)
  • Za 60 let existence školy prošly samozřejmě její budovy několika opravami a rekonstrukcemi. Největší proběhly v letech 1998 až 2003. Změnil se nejen interiér, ale i celkový vzhled hlavní budovy. V roce 2003 byla provedena adaptace půdních prostor a přístavba venkovního výtahu z ulice Řehořova. Dokončení půdních prostor a jejich předání k užívání proběhlo o 11 let později, ve školním roce 2014/2015.
  • Díky všem těmto úpravám je naše škola výjimečně příjemným místem. Barevný a přátelský vestibul vás zve dál, kde ucítíte atmosféru školního života.



  • NAJDĚTE 5 ROZDÍLŮ