;
Stravování na

ZŠ Řehořova
Stravování na

ZŠ Řehořova

Aktuální upozornění: změna cen stravného od 1. 1. 2023





ŠpendlíkSTRAVOVÁNÍ NA ZŠ ŘEHOŘOVA

Ve škole máme školní výdejnu stravy, obědy dovážíme ze ZŠ, Brno, Kneslova 28, p. o.. Třikrát týdně mají strávníci možnost vybírat ze dvou jídel. Jídelna vaří pestrou stravu podle zásad zdravé výživy. Řídí se vyhláškou o školním stravování.



PRO REGISTRACI STRÁVNÍKŮ A PRO OBJEDNÁNÍ STRAVY NA INTERNETU POSTUPUJTE PODLE NÁSLEDUJÍCÍCH POKYNŮ:



PŘIHLÁŠKA KE STRAVOVÁNÍ

Aktuální podobu přihlášky ke stravování najdete ZDE.

Je nutné vyplnit přihlášku ke stravování na příslušný školní rok.


PLATBA STRAVNÉHO

Platbu stravného je nutné provést nejpozději do 25. dne předchozího měsíce jedním z těchto způsobů:

  • Jednorázový nebo trvalý příkaz k úhradě (založit na období srpen - květen).
  • Složenkou, která je k dospozici v kanceláři školy a ve školní jídelně při ZŠ Brno, Kneslova 28, P.O.
  • Platba v hotovosti není z provozních důvodů možná (jen mimořádně po předchozí domluvě).





DŮLEŽITÉ

Školní jídelna při ZŠ Kneslova oznamuje, že s platností od 20. 11. 2020 je nutné veškeré odhlašování obědů a výběr stravy provádět samostatně na webové stránce www.strava.cz

Účet školní jídelny ZŠ Brno, Kneslova 28, p. o.: 27-6662830297 / 0100

Variabilní symbol: Každý strávník má přidělen svůj variabilní symbol a je nutné ho při platbě uvést, aby nedošlo k záměně plateb.




PLATNÉ CENY ZA STRAVOVÁNÍ PRO ŠKOLNÍ ROK 2023/2024


Cena obědů:

I. skupina (7-10 let)...........32 Kč

II. skupina (11-14 let)........34 Kč

III. skupina (15 a více).......36 Kč

Měsíční zálohové platby:

I. skupina ..........680 Kč

II. skupina .........720 Kč

III. skupina ........760 Kč




ŠKOLNÍ JÍDELNA V ČÍSLECH

64357

vydaných jídel za minulý rok
401

stravujících se dětí
93 %

strávníci/žáci školy





ZÁLOHA NA ČIP

• Každý strávník zaplatí zálohu 115 Kč za stravovací čip, který platí po celou dobu školní docházky.
• Po ukončení školní docházky (nejdéle do tří měsíců) strávník vrátí nepoškozený čip do ŠJ Kneslova a záloha mu bude vrácena.



VÝDEJ STRAVY

• Obědy pro strávníky se vydávají v době od 11.40 do 13.45 hodin
• Obědy do jídlonosičů se vydávají v době od 11.00 do 11.30 hodin





BLIŽŠÍ INFORMACE K ODEBÍRÁNÍ STRAVY

Strávník má podle zákona nárok na zvýhodněné stravování (pouze za cenu potravin) jen za jeho přítomnosti ve škole. Po odhlášení si první následující den mohou rodiče vyzvednout oběd ve vlastním jídlonosiči (zákon 395/1991 a vyhláška č.107/2005 Sb. O školním stravování § 4 odst. 9).

Strávník je povinen na další dny si obědy odhlásit. Pokud zákonný zástupce svoje dítě řádně neodhlásí ze stravování, dítě stravu neodebere, ale školní jídelna ji připraví, bude zákonný zástupce povinen uhradit veškeré finanční náklady na přípravu stravy (tj. včetně osobních a věcných nákladů).

STRAVA JE URČENA PRO OKAMŽITOU SPOTŘEBU!


ODHLÁŠKY OBĚDŮ

• Odhlášení obědů provádějí strávníci sami do 13.00 hodin předchozího stravovacího dne na stránkách www.strava.cz.
• Případně na telefonním čísle +420 548 425 715 (školní jídelna), +420 548 425 712 (sekretariát ZŠ Kneslova 28)
• Pozor! K odhlášení obědů nelze používat e-mail!
• Výběr jídel je možné provádět na stránkách www.strava.cz nejpozději dva dny předem, nelze zpětně nárokovat odhlášku.
• Přeplatek za odhlášené obědy bude automaticky převeden do dalšího období, přeplatky k 30. 6. se převádí do nového školního roku a zohlední se při zálohách na měsíc září.
• Finanční částka se vrací pouze žákům, kteří ze školy odchází nebo na základě žádosti rodičů.
• Stravování se neposkytuje v době prázdnin a během ředitelského volna.
• U neodhlášené a nevyzvednuté stravy uskutečněná platba propadá.



STRAVOVÁNÍ ŽÁKŮ

Podle §32 zákona č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, v platném znění, školní účelové zařízení (školní jídelna) zabezpečuje hmotnou péči (stravování) pro žáky v době jejich pobytu ve škole. Proto se ustanovení vyhlášky č.107/2005 Sb. vztahují pouze na žáky, kteří se zúčastní vyučovacího procesu – tedy nikoliv na žáky v době jejich nemoci, ředitelského volna a prázdnin, kdy o ně pečuje rodina. Pokud by si rodiče přáli obědy pro dítě v této době odebírat, musí uhradit plné náklady na přípravu oběda s výjimkou prvního dne nemoci, kdy se podle vyhlášky č. 107/2005 Sb. §4 odst. 9 první den neplánované nepřítomnosti strávníka ve škole považuje za pobyt ve škole. Veškeré finanční náklady na přípravu stravy, to znamená včetně osobních i věcných nákladů.

CHOVÁNÍ ŽÁKŮ VE ŠKOLNÍ JÍDELNĚ

Školní jídelna je součástí základní školy, proto se na chování žáků vztahují pravidla uvedená ve školním řádu. Porušováním těchto pravidel je posuzováno jako přestupek proti školnímu řádu.

• Zákonní zástupci žáka jsou povinni uhradit žákem úmyslně způsobené škody na vybavení školní jídelny.

• Žák se chová k zaměstnancům školní jídelny slušně, v souladu se školním řádem.

• Při stravování dodržuje základní pravidla stolování.

• Opakované porušování řádu školní jídelny může být v odůvodněných případech důvodem k vyloučení žáka ze školního stravování.

ŘÁD ŠKOLNÍ JÍDELNY

Dokument zde

AKTUÁLNÍ JÍDELNÍČEK

Jídelníček je dostupný na strava.cz

OZNAČOVÁNÍ ALERGENŮ

Informace o alergenech zde

CO BY RODIČE MĚLI VĚDĚT O ŠKOLNÍM STRAVOVÁNÍ!?

PŘEVZATO Z JÍDELNY.CZ 2019

Stížnosti rodičů na školní obědy jsou stále častější, rodiče strávníků mají navíc na školní stravování svých ratolestí nové a nové požadavky

Oběd, který dostane dítě ve školní jídelně, je výsledkem jednoho velkého kompromisu. Určitý názor na jídlo má vedoucí školní jídelny, která jídelníček a receptury připravuje. Jinak si jídlo představuje stát, který ho finančně dotuje, případně ředitel školy, který je nadřízeným jídelny. A své požadavky, často velmi zvláštní, ovlivněné filmy, televizí a časopisy, mají strávníci a jejich rodiče. Do přípravy jídla vstupují navíc požadavky odborníků na výživu, hygienu, ale také finance nebo provozní možnosti jídelny.

Zatímco stát, škola a jídelna jsou o svých požadavcích informováni a znají příslušné předpisy, u dětí a jejich rodičů tomu tak často není. Kolik sporů a nepříjemných situací za poslední léta v jídelnách vzniklo jen proto, že rodiče tvrdě uplatňovali své požadavky! Mnoho střetů by odpadlo, kdyby všechny strany znaly svá stanoviska a své možnosti.

Trochu legislativy úvodem
Školní stravování je služba organizovaná a dotovaná státem a stát proto pro něho stanovuje poměrně přesná pravidla. Obecné zmínky o školním stravování najdeme ve školském zákoně 561/2004, ovšem skutečnou alfou a omegou je vyhláška č. 107/2005 o školním stravování, která určuje, jak mají školní obědy vypadat v praxi. Nepředstavuje nijak těžké nebo odborné čtení, a tak se s ní snadno může seznámit každý rodič.

Vyhláška stanovuje dva základní požadavky:
a) Rozmezí finančního limitu na nákup potravin, z nichž bude oběd připraven.
b) Průměrnou měsíční spotřebu určitých druhů potravin na jeden oběd (tzv. spotřební koš).

Základní pravidlo zní: Dotované školní stravování je možno poskytovat pouze tehdy, jestliže splňuje požadavky stanovené touto vyhláškou.

Dalším předpisem, který výrazně koriguje provoz školních jídelen, je vyhláška č. 137/2004, obsahující pravidla, kterými se školní jídelna musí řídit v oblasti hygieny.
A ta jsou často tak přísná, že prakticky omezují přípravu určitých jídel, u některých ji dokonce vylučují.

Obědy jsou moc drahé
Cena oběda se skládá ze třech částí: potraviny, mzdy a režie. O tom, co stojí potraviny, jestli jejich cena stoupá nebo klesá, se můžeme snadno přesvědčit. Mnoho jídelen nakupuje potraviny ve velkoobchodech za ceny nižší, ale je bohužel i mnoho takových, kam velkoobchod odmítá dodávat (obvykle těch, kde se stravuje málo žáků). Těm pak nezbývá, než aby nakupovaly v běžném obchodě za běžné ceny.

Zatímco materiálovou část ceny mohou rodiče posoudit, horší je to s náklady mzdovými a režijními. Pokud jde o mzdy, tak každý rodič, který se zajímá o dění kolem sebe, ví, že platy ve školních jídelnách jsou velmi nízké, řada kuchařek dnes pracuje za minimální mzdu. Režijní náklady (energie, údržba, opravy, stroje, zařízení, vybavení, školení personálu) pak závisí na konkrétních podmínkách každé jídelny a mohou být i ve srovnatelných jídelnách skutečně různé. Je proto obtížné srovnávat ceny obědů v různých jídelnách.

Mému dítěti nevyhovuje, co dostává na oběd
Protože stát školní stravování dotuje, poměrně přesně určuje, jak by mělo vypadat složení školních obědů. Není to ale tak, že by vyžadoval vařit jen podle schválených receptur, že by vysloveně zakazoval sladké koláče z pekařství nebo že by ve školkách bylo povinné mléko ke snídani.

Vyhláška č.107/2005 obsahuje průměrnou měsíční spotřebu vybraných druhů potravin na strávníka, tzv. spotřební koš, a tu musí jídelny dodržovat. Vedoucí jídelny rozdělí potraviny do určitých skupin (např. maso, mléko, zelenina), jednou za měsíc sečte vydaná množství a dělí počtem obědů. Dostane tak spotřebu těchto skupin na 1 oběd a ta musí s určitou tolerancí odpovídat zmíněné vyhlášce. Např. u dětí 1. stupně ZŠ musí jídelna za měsíc vykázat spotřebu 10 g luštěnin na 1 oběd, 12 g tuků nebo 19 g mléčných výrobků.

Dodržování spotřebního koše bývá předmětem kontroly ČŠI, žádná jídelna si ho nedovolí ignorovat a nemůže přitom brát ohled na individuální požadavky jednotlivých strávníků. A těch je hodně: více zeleniny a méně zeleniny, více masa a méně masa, méně uzenin, ryb, luštěnin apod. Někdy je možné o těchto požadavcích se školou nebo jídelnou jednat. Je však třeba brát ohled na spotřební koš a finanční náklady s tím vzniklé. Jestliže jídelna dokáže i po splnění vašich požadavků dodržet spotřební koš, pak není problém. Obecně však lze říci, že jakékoli snížení počtu rybích nebo luštěninových jídel bude pro jídelny problematické, protože v těchto skupinách dodržují normu jen tak tak.

Syn dostává malé porce masa
Přesná hmotnost porce masa (rovněž příloh) není nikde dána, vychází spíše z použitých receptur a ty ji mohou uvádět různě. Vyhláška č. 107/2005 však předepisuje průměrnou spotřebu za měsíc. Např. ve věkové kategorii 11–14 let má dítě za měsíc v průměru dostat 70 g masa na jeden oběd (počítáno v syrovém stavu, takže po technologické přípravě bude masa samozřejmě méně). Kuchařky jistě mohou při mimořádných příležitostech připravit porce masa např. 100 g, ale příště zase musí ušetřit, takže např. do rizota dají masa jen 50 g.

V případě nespokojenosti si můžete nechat porci zvážit. Pokud by jídelna dlouhodobě podávala např. žákům druhého stupně větší porce masa, překročí spotřebu masa danou vyhláškou a velmi pravděpodobně také nedodrží finanční limit. A to si žádná jídelna nedovolí, protože na nákup potravin má jen ty peníze, které vybere od rodičů.

V naší jídelně se vaří podle zastaralých receptur
V České republice neexistují předepsané receptury pro školní stravování. Jsou jen některé, které se obecně doporučují, ale ani ty jídelna nemusí používat. Nelze však zjednodušeně říci, že jídelna si může vařit, co chce. Musí se vejít do stanovených finančních limitů a současně musí splnit spotřební koš. Splnit současně oba požadavky není jednoduché. Natolik jídelnu omezují, že si nemůže v jídelním lístku dovolit žádné extravagance a musí vařit podle platných doporučení. Navíc působí ještě další tlak: tlak strávníků, kterých ubývá. Proto v mnoha jídelnách hledají a vymýšlejí nové a nové receptury, kterými by strávníky upoutali. Situaci jim usnadňuje to, že v posledních letech vyšlo několik nových receptářů s moderními recepty pro školní stravování.

Složení jídelníčku je hrozné
Pro kombinace receptur a jejich výskyt v měsíčním jídelníčku neexistují přesná pravidla. Vedoucí jídelny musí sestavit jídelní lístek především s ohledem na to, aby dodržela výživové normy (spotřební koš). Od roku 2015 mají jídelny navíc k dispozici Nutriční doporučení Ministerstva zdravotnictví, které například uvádí: maximálně 2 sladká jídla měsíčně, 2krát měsíčně ryby, 4krát měsíčně bezmasé jídlo apod. Zkušenosti ukazují, že když jídelna tato doporučení respektuje, většinou také dodrží spotřební koš. Jde však o pouhé doporučení, jehož dodržování si nelze vynutit, někdy to z provozních důvodů ani nelze.

Názorů na to, jak by měl jídelníček vypadat, je z řad strávníků i rodičů hodně. V případě nespokojenosti s jídelníčkem určitě nemůžeme ho jen označit za hrozný. Lépe je konkrétně uvést porušení obvyklých zásad nebo vyjmenovat náměty na zlepšení a úpravu skladby stravy vyjednat s vedením školy.

Některé potraviny by se měly ve školkách zakázat
Úzkostlivé maminky se ptají, jak je možné, že se v jejich jídelně podává uzené maso a uzeniny vůbec, a mají obavu z jejich škodlivosti. Také by rády, aby se nepoužívaly umělé margariny (jindy ovšem, aby se nepoužívalo čerstvé máslo). Někdo má strach ze sójového masa, obavy také panují o vliv vnitřností, máku, konvenience, éček apod. na zdravotní stav dítěte.

Všechny potraviny, které jsou dostupné na českém trhu, jsou zdravotně nezávadné a vyhovují zákonu o potravinách č. 110/97. Z tohoto důvodu nelze jejich používání jednoduše zakázat.

Jde spíše o to, jak často se dětem podávají a jak vhodné jsou pro danou věkovou kategorii. Touto problematikou se zabývá i zmíněné Nutriční doporučení a můžete ji prodiskutovat s vedoucí vaší školní jídelny.